Can happiness and gratitude be measured?

český v. níže, deutsch s.u

… My eyes rested on the table. – to an old torn wallet that contained exactly 2 EURO 11 cents. It belonged to my mother. A feeling of gratitude flooded through me. I spotted it at my checkout a few days ago. The only inheritance of my parents ..

I suddenly remembered a story a retiree had recently told me. He was very bitter towards his parents, especially his father. Even though they’re both dead.

He told me that a rich old man was very liked his mother. When he was old and sick, she took care of him. And he let they live in his magnificent Prague villa near the center with a view of the hundred-spired Prague. After his death he rewrote the villa to her. And his parents lived there until their deaths. His father promised to allow him to rent the other apartments in the villa if he helped them renovate them. But his father did not keep his word. “They are no longer alive, but I will it never forget my father!” he added bitterly to the story.

“What happened to Villa after the parents died?” I asked him curiously.

“I inherited it. And I immediately sold it for 20,000,000 CZK. I know I could have gotten more. I bought other houses for the money and I’m still living off the rest of the money,” he replied.

WOw! I couldn’t hide my astonishment. We only focus on the negative and completely ignore the good.

He was further upset by his other stories that he was trying to rent out the houses he had bought. And the construction company that took the money from him in advance kept making excuses. She never kept her commitments. And the tenants thought they didn’t have to pay…

His father knew him very well and even saved him from it while he was alive… I’m not sure if he wanted to hear it from me….

Finally, I must add that I am no saint for being so grateful for 2 euros 11 cents. It took me an intense inner work on my trauma, anger at my parents, I cried a lot. When I realized and I saw with clear eyes what value my childhood and my parents gave me 🙂 And I am grateful to them for that.

The pensioner was not so lucky …

I wish you happy days not only – today’s – international DAY OF HAPPINESS.

your Kristína

WE HELP abandoned children / mothers and fathers.

I want to contribute too

CZ

Lze měřit štěstí a vděčnost?

… Mé oči spočinuly na stole. – na starou roztrhanou peněženku, která obsahovala přesně 2 EURO 11 centů. Patřila mé matce. Zaplavil mě pocit vděčnosti. Před pár dny jsem to objevila ve své pokladně. Jediné dědictví mých rodičů..

Najednou jsem si vzpomněla na příběh, který mi nedávno vyprávěl jeden důchodce. Byl na  své rodiče, zvláště k otci, velmi zahořklý. I když oba už nežijí.

Řekl mi, že jeden bohatý starý muž si oblíbil jeho mámu. Když byl starý a nemocný, starala se o něj. A nechal je bydlet ve své honosné pražské vile nedaleko centra s nádherným výhledem na stověžatou Prahu. Po jeho smrti na ni vilu přepsal. A jeho rodiče tam žili až do své smrti. Otec mu slíbil, že mu umožní pronajmout ostatní byty ve vile, pokud jim pomůže s rekonstrukcí. Jeho otec ale slovo nedodržel. “Už nežijí, ale toto svému otci nikdy nezapomenu! “ dodal hořce k příběhu.

„Co se stalo s Villou poté, co rodiče zemřeli?“ zeptala jsem se ho zvědavě. 

„Zdědil jsem ji. A hned ji prodal za 20.000.000 Kč. Vím, že jsem mohl dostat víc. Za peníze jsem koupil další domy a ze zbytku peněz stále žiju,“ odpověděl.

Wow! Nemohla jsem skrýt svůj údiv. Soustředíme se pouze na to negativní a to dobré zcela přehlížíme.

Dále ho rozčilovaly jeho další historky, že se snažil pronajmout ty zakoupené domy. A stavební firma, která od něj peníze předem vzala, se neustále na něco vymlouvala. Nikdy se svým závazkům neměla. A nájemníci si mysleli, že nemusí platit…

Jeho otec ho velmi dobře znal a vlastně ho před tím chránil, když byl naživu… Nejsem si jistá, jestli to ode mě chtěl slyšet….

Nakonec musím dodat, že nejsem svatá, protože jsem tak vděčná za 2 eura 11 centů. Stálo mě to intenzivní vnitřní práci na mých traumatech, vzteků na rodiče, hodně jsem si u toho pobrečela. Až se mi vyjasnilo a já čistýma očima viděla, jakou hodnotu mi dětství a moji rodiče dali 🙂 A za to jsem jim vděčná.

Pán důchodce takové štěstí neměl…

Přeji vám šťastné dny nejen – dnešní – mezinárodní DEN ŠTĚSTÍ.

vaše Kristína

POMÁHÁME opuštěným dětem / matkám a otcům

Chci taky přispět

DE

Können Glück und Dankbarkeit gemessen werden?

… Meine Augen ruhten auf dem Tisch. – zu einer alten zerrissenen Brieftasche, die genau 2 EURO 11 Cent enthielt. Es gehörte meiner Mutter. Ein Gefühl der Dankbarkeit durchflutete mich. Ich habe es vor ein paar Tagen in meiner Schatzkasse entdeckt. Das einzige Erbe meiner Eltern ..

Plötzlich erinnerte ich mich an eine Geschichte, die mir ein Rentner kürzlich erzählt hatte. Er war sehr verbittert über seine Eltern, besonders über seinen Vater. Obwohl sie beide nicht mehr leben.

Er erzählte mir, dass ein reicher alter Mann seine Mutter sehr mochte. Als er alt und krank war, pflegte sie ihn. Und er ließ sie in seiner prächtigen Prager Villa nahe dem Zentrum mit einem wunderschönen Blick auf das hunderttürmige Prag wohnen. Nach seinem Tod schrieb er ihr die Villa um. Und seine Eltern lebten dort bis zu ihrem Tod. Sein Vater versprach, ihm zu erlauben, die anderen Wohnungen in der Villa zu mieten, wenn er ihnen bei der Renovierung hilft. Aber sein Vater hielt sein Wort nicht. „Sie leben nicht mehr, aber ich werde es meinen Vater nie vergessen! Er fügte der Geschichte bitter hinzu.

„Was ist mit Villa passiert, nachdem Eltern gestorben sind?“, fragte ich ihn neugierig.

„Ich habe sie geerbt. Und verkaufte sie sofort für 20.000.000 CZK. Ich weiß, ich hätte mehr bekommen können. Ich habe mir für das Geld andere Häuser gekauft und lebe immer noch von dem Rest des Geldes“, antwortete er.

Wow! Ich konnte mein Erstaunen nicht verbergen. Wir konzentrieren uns nur auf das Negative und ignorieren das Gute komplett.

Er war weiter verärgert über seine anderen Geschichten, dass er versuchte, die gekauften Häuser zu vermieten. Und die Baufirma, die ihm das Geld im Voraus abgenommen hat, hat immer wieder Ausreden vorgebracht. Sie hielten nie ihre Verpflichtungen. Und die Mieter dachten, sie müssten nicht zahlen …

Sein Vater kannte ihn sehr gut und hat ihn zu Lebzeiten davor bewahrt … Ich bin mir nicht sicher, ob er es von mir hören wollte ….

Abschließend muss ich hinzufügen, dass ich keine Heiligerin bin, weil ich für 2 Euro 11 Cent so dankbar bin. Es hat mich eine intensive innere Arbeit an meinen Traumata gekostet, Wut auf meine Eltern, ich habe viel geweint. Als ich es mit klaren Augen sah wurde mir klar, welchen Wert mir meine Kindheit und meine Eltern gegeben haben 🙂 Und dafür bin ich ihnen dankbar.

Der Rentner hatte nicht so viel Glück …

Ich wünsche Ihnen glückliche Tage nicht nur am heutigen internationalen TAG DES GLÜCKS.

Ihre Kristína

WIR HELFEN verlassenen Kindern / Müttern und Vätern

Ich möchte auch einen Beitrag leisten