Pro mámy a manažerky -příběh naši kmACADEMY trenérky a koučky Helenky

Být máma a manažerka zároveň není snadné. Znamená to pečovat o vztahy 24 hodin denně. A k tomu zvládat běžnou pracovní agendu, péči o manžela, děti a domácnost. Pracovní vytížení zpravidla nenápadně či naprosto zřetelně roste tak, jak se doba zrychluje. Jak to vše uvést do souladu je otázka hodná zenového mistra.

Zažila jsem tenhle typ běhu životem v době, kdy můj syn vstupoval do puberty a jeho hlavní zábavou se staly počítačové hry. Domů jsem se vracela s hlavou plnou pracovních starostí. Mysl pracovala na plné obrátky a byla změřená na řešení problémů. Tak jsem si ani nevšimla, že mluvím se svým synkem podobně, jako moje maminka hovořila se mnou. „Co bylo ve škole? Co děláš? Máš úkoly? Máš hlad? Kdy si tu uklidíš ten binec?…“

Hlava automaticky produkovala otázky, které jsem sama jako dítě těžce nesla. Dneska už vím proč. Vycházely z mojí hlavy, kterou zajímaly problémy, nikoliv člověk a jeho vnitřní svět.

Synek mi obvykle trpělivě poskytoval nicneříkající odpovědi na mé automatické otázky. Zdánlivě bylo vše v pořádku. Ovšem jen zdánlivě.

Postupně jsem si uvědomovala, že se dříve otevřený a hluboký vztah mezi námi uzavírá a stává se více a více formálním. Nijak mě to neuspokojovalo, ale nedokázala jsem se zastavit a uvědomit si naplno svůj podíl na uzavírání vztahu. Naopak. Ještě jsem přiložila další polínko. Synkova záliba ve hraní počítačových her ve mně totiž vyvolávala množství pochybností a obav o jeho zdraví a sociální schopnosti.

V jeho věku, jsem se doma zdržovala tak minimálně, jak to jen šlo. Co nejvíce jsem chtěla být s kamarády venku nebo na tréninku. Tohle pro mě byla představa spokojeného dětství a mládí. A tak jsem ji nenápadně podsouvala i svému synovi. „Proč nejdeš ven, je tam hezky? Kluci hrají venku fotbal….“

Tato zdánlivě láskyplná manipulace jen dále prohlubovala propast mezi námi a přispívala k mojí vnitřní nespokojenosti.

Trvalo další roky, než jsem se naučila chápat, co všechno znamená pečovat o vztah. Že to není jen plné břicho, že máme celou řadu dalších potřeb. Většina z nich má emocionální povahu. A zájem o ně je tím, co pomáhá vytvářet blízkost, důvěru a bezpečí ve vztazích.

Vnímat tohle jemné emocionální předivo v sobě i druhých a tkát z něho pevné a zdravé vztahy je umění. Chceme-li ho kultivovat, je užitečné naučit se ve správnou chvíli zpomalit, nebo ještě lépe dokázat se zastavit, být s tím druhým a vnímat. To, co je třeba zastavit, není jen tělo, je to především naše hlava, která je tak aktivní ve vyhledávání obtíží a v jejich řešení. Snadno na sebe strhne pozornost a zpřetrhá tak pavučinu vztahu.

Komunikace, která propojuje lidi mezi sebou, využívá nejen analytickou schopnost naší mysli. Pracuje především se schopnostmi našeho těla, s naší emoční inteligencí. Díky našemu tělu dokážeme vnímat, co druzí prožívají, v něm sami prožíváme naše emoce a můžeme v něm zachytit stav našich potřeb. Tělo je místem naší intuice i schopnosti propojit se s druhými leckdy i beze slov.

Jsem vděčná za to, že se moje chápání mezilidské komunikace posunulo tímto směrem. Současně mě mrzí, že jsem tyto schopnosti nerozvinula mnohem dříve. Jsem si jistá, že by přispěly ke spokojenosti celé rodiny. Kvalita vztahů s těmi nejbližšími má velmi silný vliv na naši spokojenost a nepřímo tak i na naši výkonnost v práci. Vše je v životě propojené a ovlivňuje se navzájem.

Tak to byl příběh naši kmACADEMY trenérky/ koučky Helenky. A jaký je ten Váš příběh, zvládáte všechno tak, jak si naplánujete?  Tak i o tom jsou náše workshopy o Nenásilné/Empatické  Komunikaci. Přijd’te a nechte se přesvědčit, že používáme-li správnou komunikaci, jdou nám věci hladce a elegantně.

příští workshop v ČJ zde: http://kmacademy.eu/nk-byznys-skupinovy-kurz-verejnost/

příští workshop v AJ zde: http://kmacademy.eu/nvc-prague-business-training-introductory/

Organizujeme workshopy i přímo u Vás ve firmě. V případě zájmu mi napište na kristina.mackova@kmacademy.eu

vaše kmACADEMY