Mezi mými klienty potkávám hodně těch, kteří patří mezi tzv. „hodné holky a kluky.“
Co to znamená? Jsou to dobře vychovaní lidé, kteří mají velkou ochotu pomáhat druhým. Zpravidla mají velký zájem na tom, aby celek, jehož jsou součástí, prospíval a rostl, i proto jsou ochotni pracovat do roztrhání těla. Když vidí, že je něco potřeba udělat, udělají to. Jsou to vnitřně silně motivovaní lidé, které nikdo nemusí do ničeho strkat. Prostě dar pro každého zaměstnavatele. Ovšem jen do té doby, než dojde ke zmíněnému roztrhání těla.
Pokud si kladete otázku, zda mezi ně patříte, tak se na okamžik zastavte a uvědomte si, jak jste spokojeni se svým životem. Hlavním poznávacím znamením těchto lidí je totiž workoholismus, neustálé nutkání něco dělat, posléze přetížení a jasné známky přicházejícího nebo již probíhajícího vyhoření. A obvykle i život v chronickém stresu. Mám s tím osobní zkušenosti. Teprve prožitek vyhoření mě přiměl se zastavit, vnímat, uvědomovat si a začít fungovat jinak.
ANO, které jsem říkala situacím, prosbám a novým projektům rychleji, než jsem stačila posoudit, zda mám na to čas, bylo na pozadí mého přetížení. Učila jsem se tedy říkat NE. Plně vědomé NE.
Neuvědomovala jsem si totiž, že když něčemu novému říkám ANO, potřebuji pro to vytvořit volný časoprostor v mém dni. Jinými slovy říci něčemu již existujícímu NE. Dá se to přirovnat k výběru jídla k obědu. Menu je plné dobrot a vy si prostě můžete vybrat jen jedno hlavní jídlo, protože víc většina z nás běžně nesní. Těm ostatním ňamkám tedy říkám své tiché, zato jasné NE. Neobjednám si všech 20 jídel jen proto, že je kuchař navařil a chci mu udělat radost, nebo proto, že by bylo škoda, aby se vyhodily.
U jídla je to celkem zřejmé. V každodenním pracovním běhu už to ne každý dokáže vnímat.
Motivace pro naše ANO je obvykle velmi zřejmá. Chceme pomáhat, být užiteční, dělat smysluplné věci, být součástí celku, který se posouvá a roste a my s ním můžeme zažívat úspěch. Jistě můžeme najít i další vnitřní touhy, které nás pošťuchují říkat ANO. Život je ale velice komplexní záležitost a nevejde se do krabičky, na níž je napsáno: „Tohle je potřeba udělat.“
Obvykle jsem součástí týmu nebo firmy a tam zastávám určitou roli a s ní přijímám odpovědnost jen za jisté činnosti a úkoly. To vše tu je, aby celek mohl hladce a bez zbytečného chaosu fungovat. I proto v sobě potřebuji najít disciplínu a pracovat jen v rámci mě předaných kompetencí. Ten zbytek přenechat ostatním.
Nebát se říkat NE je tedy spojeno s plnou jasností vlastních kompetencí a dále velice konkrétní představou o vlastní vytíženosti a o prioritách mých úkolů. Tady jsou má nejdůležitější ANO. Vše ostatní má přednostně nálepku NE.
V každém momentu rozhodování tak pracuji vědomě se svou vnitřní motivací, s mými emocionálními potřebami. Jejich vědomí mi přináší potřebné jasno o situaci i jistotu do komunikace. Pokaždé, když řeknu něčemu ANO, musím pro něj vytvořit prostor nějakým NE. Vždy, když chci pravdivě říci NE, pomůže mi uvědomit si, čemu všemu říkám své ANO. I pro druhého je stravitelnější, když mu řeknu, co je teď pro mne důležité, co je tím důvodem, proč mu při nejlepší vůli nemohu vyhovět, než když ho odbudu strohým.
Tak i o tom je náš ADVENTNÍ workshop EFEKTIVNÍ / EMPATICKÉ KOMUNIKACE. Přidejte se k nám a prožíjte pohodové Vánoce a Nový rok 2018. Přihlásit se můžete zde: http://kmacademy.eu/nk-byznys-skupinovy-kurz-verejnost/
Autorka textu: kmACADEMY trenérka / koučka Helenka
Vaše kmACADEMY